Ve své psychoterapeutické praxi vycházím především z přístupu kognitivně-behaviorální terapie. Tento směr nabízí srozumitelný a strukturovaný rámec, který pomáhá společně hledat cesty k porozumění obtížím i k jejich postupnému zvládání. Vztah mezi terapeutem a klientem je založen na partnerské spolupráci, důvěře a společném úsilí.
Klient je v terapii zván k aktivnímu zapojení – k otevřenému sdílení svých myšlenek, emocí a zkušeností a k postupnému zkoušení nových pohledů či způsobů chování. Tyto změny mohou někdy přinést i dočasný pocit nepohody, který je však přirozenou součástí procesu a probíhá v bezpečném terapeutickém prostředí.
Kognitivně-behaviorální terapie se zaměřuje především na současnost a na konkrétní obtíže, se kterými klient přichází. Společně se soustředíme na porozumění tomu, co potíže udržuje, stanovujeme srozumitelné a dosažitelné cíle a podporujeme rozvoj klientovy samostatnosti a vnitřních zdrojů.
Základní myšlenkou KBT je přesvědčení, že to, co se člověk v průběhu života naučil, může také postupně změnit, či se to odnaučit.